Srážka ze mzdy podle nového Občanského zákoníku

Své dluhy může zaměstnanec platit formou srážky ze mzdy. Vždy mu ale musí zůstat nezabavitelné minimum.

Zaměstnavatel v souladu se zákoníkem práce (dále jen ZP) je oprávněn srazit ze mzdy zaměstnanci finanční prostředky ve třech nastalých situacích.

a) srážky stanovené zákonnou úpravou, aniž by k tomu potřeboval souhlas zaměstnance, tj. případ zálohových plateb sociálního a zdravotního pojistného. Srážejí se povinně všem zaměstnancům z hrubé mzdy. 

b) částku na základě dohody o srážkách ze mzdy. Od 1. 2014 se dohoda o srážkách ze mzdy uzavírá podle právní úpravy  NOZ.

c) částku na základě dohody k úhradě členských příspěvků na odbory

Na dluh dohodou

Dnes lze dluh zaměstnance nově zajistit dohodou o srážkách ze mzdy ve výši nepřesahující polovinu mzdy, platu, odměny (čisté mzdy). Zákon ovšem nezmiňuje konkrétně čistou mzdu, proto je doporučováno předem vyjasnit výši srážek, a že se jedná o polovinu čisté mzdy. Zaměstnavatel musí u srážek brát v úvahu částku nezabavitelného minima, která je nedotknutelná. Této částky se nemůže vzdát ani dobrovolně sám zaměstnanec. Např. požádá svého zaměstnavatele, aby srážel z jeho mzdy větší částku, než je zákonem stanoveno.

Více pohledávek několika věřitelům

Jak je to v případě, když zaměstnanec má platit více pohledávek několika věřitelům? Jde o tzv. souběh několika různých rozhodnutí. Ze mzdy se srazí nejprve částka nutná pro výkon rozhodnutí (např. výkon rozhodnutí pro exekuce má přednost před dohodou o srážkách). Pokud je částka, která po výkonu rozhodnutí zůstane, než polovina mzdy vyšší, pak lze ještě provést srážku podle dohody o srážkách, tj. pouze tolik, aby zaměstnanci zbyla polovina mzdy.

Přednostní pohledávky

Prováděné srážky se liší u přednostních pohledávek a nepřednostních pohledávek. Z čisté mzdy, která zbývá po odečtení nezabavitelné částky, zaokrouhlené dolů na částku dělitelnou třemi, lze srazit k úhradě pohledávky věřitele jen jednu třetinu. Pro přednostní pohledávky se srážejí dvě třetiny. Přednostní pohledávky se uspokojují nejprve z druhé třetiny, nestačí-li tato třetina, uspokojují se spolu s ostatními pohledávkami z první třetiny. Přednostní pohledávky jsou např. výživné, pohledávka na dani, sociálním a zdravotním pojistném (právní úprava občanského soudního řádu).

Takto lze zajistit nejen dluh zaměstnavatele, ale i jiné pohledávky třetích věřitelů. Zaměstnavatel musí s takovým postupem souhlasit. Náklady spojené s úhradou první srážky nese zaměstnavatel, každá další předložená dohoda jde k tíži zaměstnance.

Příklad:

Pan Veselý má čistou mzdu 19 000 Kč, vyživuje manželku (mateřská) a dítě (1,5 roku). Výkonem soudního rozhodnutí byla rodině Novákových nařízena exekuce.

V tomto případě půjde o přednostní pohledávku, kterou bude zaměstnavatel panu Veselý srážet a odvádět na účet oprávněného ve výši 6 764 Kč.

Nejdříve se stanoví nezabavitelná částka, ta činí na dlužníka 6 118 Kč, na každou vyživovanou osobu – mezi které se počítá i manželka, se k této částce přičítá 1 529,50 Kč. Celková nezabavitelná částka se odečte od výše čisté mzdy, tím se určí tzv. zbytek čisté mzdy.

Je-li tento zbytek nižší než 9 177 Kč, vydělí se třemi. Pokud není na dlužníka vedena exekuce kvůli přednostním pohledávkám, srážka činí 1/3 a 2/3 jsou dlužníkovi ponechány. Čelí-li dlužník exekuci kvůli přednostním pohledávkám, jsou mu strženy 2/3. 1/3 z této částky musí být dlužníkovi ponechána.

Je-li zbytek čisté mzdy vyšší než 9 177 Kč, je částka, o kterou zbytek tuto hranici přesahuje zabavena celá a třetiny se určí z 9 177 Kč. Ty mají stejné určení jako v prvním případě.

Čistá mzda by činila 12 236 Kč.

Související články

NOVINKY NA EMAIL
Zasílat novinky na email:
ANKETA
Archiv anket
KALENDÁŘ AKCÍ
Rekvalifikační kurz
Konference
Ostatní

Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost

a státního rozpočtu ČR.